Doppelbock – silný jako dva kozli (nebo jedna pořádná koza)
Když se řekne „dvojitý kozel“, většina lidí si představí silné pivo. A mají pravdu – ale málokdo už ví, že Doppelbock je víc než jen silnější ležák. Je to kousek pivní historie, která začala už před několika staletími v klášterních zdech.
Pivo místo oběda
V 17. století v Mnichově vznikl pivní styl, který měl mnišským bratrům pomoci přežít období půstu. V klášterech Paulaner vařili pivo tak výživné, že se mu začalo říkat „tekutý chléb“. Bylo sladové, husté a syté – prostě jídlo v tekuté formě.
Původní silný mnichovský ležák se jmenoval Bock, tedy „kozel“. A když mniši přišli s jeho ještě silnější verzí, pojmenovali ji Doppelbock – „dvojitý kozel“. Nešlo o marketingový tah, ale o poctivý popis. Bylo to pivo s dvojnásobnou sílou, plností i chutí.
Co dělá Doppelbock výjimečným
Doppelbock je silný spodně kvašený ležák s tmavě jantarovou až mahagonovou barvou. Vyznačuje se plnou, sladovou chutí s tóny karamelu a sušeného ovoce, má jen mírnou hořkost, aby vynikl charakter sladu, a obsah alkoholu se pohybuje kolem 7 až 8 procent.
Je to pivo, které zahřeje, zasytí a potěší. Ideální pro dlouhé večery, kdy si chce člověk v klidu sednout a vychutnat poctivý kus pivního řemesla.
Zajímavost
Zajímavé je, že původní Doppelbocky se vůbec nepily pro zábavu. Mniši je vařili především kvůli živinám – čím výživnější pivo, tím méně hladověli při půstu.
Dnes si tenhle styl vychutnáváme přesně naopak: ne proto, že musíme, ale protože chceme si dopřát něco poctivého, hutného a silného.
A jak říká sládek Milan Esender:
„Náš Doppelbock je pivo s charakterem. Má plnost, sílu a hloubku, která vynikne až po prvním doušku. Je to poctivé zimní pivo – takové, jaké bych si dal i já po směně.“
